Zdroj: Λέοντες Ορθοδοξίας
připravil Michal Dvořáček
Místo úvodu
V těchto dnech oslavil jeden pravoslavný kněz, který je mým dobrým přítelem, první kulaté jubileum svého kněžského svěcení.
Uvažoval jsem o tom, jaký dárek mu dát.
Koupil jsem mu liturgické víno, aby mohl tento báťuška sloužit svatou liturgii a vzpomenout při ní modlitebně také na mě a na mé příbuzné.
Koupil jsem mu i něco sladkého, protože vím, že si vždy rád pochutná nad něčím sladkým, podle čeho si pak vzpomene na dobré zvyklosti toho kterého národa a lidí.
Nakonec jsem koupil i dobrou kávu, kterou si otec doma rád sám připraví a pozve na ni třeba nějakou dobrou duši, která za ním přijde, aby získala duchovní užitek z jeho slov a poučení.
Pak jsem si přece jen řekl, že bych mu měl darovat i něco, co zůstane déle než jen dobrý pocit či chuť po něčem dobrém, co zkrátka zůstane natrvalo.
A tak jsem připravil takové krátké poučení. A to by nebylo možné bez osvíceného příkladu a učení svatých Otců na toto téma, zejména svatého Jana Zlatoústého, který dokonce po své vlastní kněžské chirotonii sestavil pojednání s názvem „O kněžství“.Pokračovat ve čtení →
„Kdysi dávno si jeden chlapec postavil malou lodičku.
Vzal ji na břeh moře a nechal ji plavat. V jednu chvíli se však lano přetrhlo a lodičku strhly vlny dál od pobřeží, takže ji chlapec brzy ztratil z dohledu. Ten klučina byl z toho velmi smutný.
Po několika dnech procházel kolem stánků a obchodů na místním trhu a s překvapením spatřil svou malou lodičku v jedné výloze.
Okamžitě ji poznal.Pokračovat ve čtení →
„Bohatý není ten, kdo mnoho má, ale ten, kdo mnoho dává.“
„Neodkládej nic na zítřek, neboť zítřek nikdy nekončí.“
„Lidská sláva a bohatství sídlí v prachu země a jejich sláva bledne. Ale sláva ctnosti zůstává navěky.“Pokračovat ve čtení →
Spiros Simeon
Během své poutní návštěvy Svaté Hory Athos asi před dvěma lety, a konkrétně kláštera Velké lávry, jsem se jednoho odpoledne rozhodl projít se do oblasti Vigla a zajít až do Kelie svatého Minase, podivuhodného světce a kdysi patrona městské policie, kde sídlí známý otec Josef, ten, který mává velkou řeckou vlajkou pokaždé, když nad oblastí přeletí stíhačka. Ano, tam na jihovýchodním cípu Athosu.Pokračovat ve čtení →
Svatý Nektários, když byl ještě dítě, napsal dopis Bohu!Pokračovat ve čtení →
– Starče, měli by lidé, kteří žijí duchovně ve světě, ukazovat světským lidem, že se postí?
– Pokud jde o nařízené posty naší Církve, středeční, páteční, 40 denní půst atd., pak je to nutné, protože se jedná o vyznání víry. Jiné posty, a to ty, které se konají z askeze, z lásky ke Kristu nebo proto, aby naše modlitba byla vyslyšena v reakci na naši žádost, se však musí konat tajně.Pokračovat ve čtení →
– Starče, jak mám pracovat na tom, abych miloval Boha?
– Abys miloval Boha, musíš začít s obětí. Když člověk nebere v úvahu sebe sama a obětuje se, pak věci jdou normálně: miluje svého bližního, miluje Boha.
Ti, kteří říkají, že milují Boha, ale nepřinášejí oběť za svého bližního, „milují Boha ústy a jazykem mu lžou“. (srov. Žalm 78,36: „Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.“)Pokračovat ve čtení →
– Starče, jak získám duchovní krásu?
– Budeš-li s božskou horlivostí usilovat o získání ctností, získáš duchovní krásu.
Přesvatá Bohorodice měla vnější i vnitřní krásu.
Kdokoli ji spatřil, byl proměněn.
Ta duchovní jemnost, kterou šířila, uzdravovala lidské duše.
Jen považte, jaké poslání vykonala jen svou vnitřní krásou a silou Blahodati!
Ale každý člověk, pokud duchovně pracuje a formuje svůj charakter, tak i jeho duše se stává půvabnou a krásnou.Pokračovat ve čtení →
