„Je velmi důležité, pokud je v rodině člověk, který se opravdově modlí.
Modlitba přitahuje Boží blahodať a všichni členové rodiny ji cítí, dokonce i ti, jejichž srdce ochladla.
Modlete se proto neustále.“
Zdroj: Saints and Fathers of Orthodoxy
připravil Michal Dvořáček
Svatý Prokl, arcibiskup konstantinopolský (Minologion Basila II.)
Za dob svatého arcibiskupa konstantinopolského Prokla, nejvýznamnějšího žáka svatého Jana Zlatoústého, jak líčí Theofanes ve své Kronice, došlo v Konstantinopoli k ničivým a po dobu čtyř měsíců trvajícím zemětřesením.
Města v Bithýnii, Hellespontu a Frýgii byla téměř celá zničena, řeky mizely z povrchu zemského a v dříve bezvodých oblastech nastaly ničivé záplavy.
Obyvatelé Konstantinopole, vedeni svým arcipastýřem Proklem a císařem, vyšli z města a modlili se se slzami v očích za ukončení této nebývalé katastrofy a při tom se modlili slovy: „Pane, smiluj se.“Pokračovat ve čtení →
Zdroj: Λέοντες Ορθοδοξίας
připravil Michal Dvořáček
Místo úvodu
V těchto dnech oslavil jeden pravoslavný kněz, který je mým dobrým přítelem, první kulaté jubileum svého kněžského svěcení.
Uvažoval jsem o tom, jaký dárek mu dát.
Koupil jsem mu liturgické víno, aby mohl tento báťuška sloužit svatou liturgii a vzpomenout při ní modlitebně také na mě a na mé příbuzné.
Koupil jsem mu i něco sladkého, protože vím, že si vždy rád pochutná nad něčím sladkým, podle čeho si pak vzpomene na dobré zvyklosti toho kterého národa a lidí.
Nakonec jsem koupil i dobrou kávu, kterou si otec doma rád sám připraví a pozve na ni třeba nějakou dobrou duši, která za ním přijde, aby získala duchovní užitek z jeho slov a poučení.
Pak jsem si přece jen řekl, že bych mu měl darovat i něco, co zůstane déle než jen dobrý pocit či chuť po něčem dobrém, co zkrátka zůstane natrvalo.
A tak jsem připravil takové krátké poučení. A to by nebylo možné bez osvíceného příkladu a učení svatých Otců na toto téma, zejména svatého Jana Zlatoústého, který dokonce po své vlastní kněžské chirotonii sestavil pojednání s názvem „O kněžství“.Pokračovat ve čtení →
„Kdysi dávno si jeden chlapec postavil malou lodičku.
Vzal ji na břeh moře a nechal ji plavat. V jednu chvíli se však lano přetrhlo a lodičku strhly vlny dál od pobřeží, takže ji chlapec brzy ztratil z dohledu. Ten klučina byl z toho velmi smutný.
Po několika dnech procházel kolem stánků a obchodů na místním trhu a s překvapením spatřil svou malou lodičku v jedné výloze.
Okamžitě ji poznal.Pokračovat ve čtení →
„Bohatý není ten, kdo mnoho má, ale ten, kdo mnoho dává.“
„Neodkládej nic na zítřek, neboť zítřek nikdy nekončí.“
„Lidská sláva a bohatství sídlí v prachu země a jejich sláva bledne. Ale sláva ctnosti zůstává navěky.“Pokračovat ve čtení →
Spiros Simeon
Během své poutní návštěvy Svaté Hory Athos asi před dvěma lety, a konkrétně kláštera Velké lávry, jsem se jednoho odpoledne rozhodl projít se do oblasti Vigla a zajít až do Kelie svatého Minase, podivuhodného světce a kdysi patrona městské policie, kde sídlí známý otec Josef, ten, který mává velkou řeckou vlajkou pokaždé, když nad oblastí přeletí stíhačka. Ano, tam na jihovýchodním cípu Athosu.Pokračovat ve čtení →
Svatý Nektários, když byl ještě dítě, napsal dopis Bohu!Pokračovat ve čtení →
– Starče, měli by lidé, kteří žijí duchovně ve světě, ukazovat světským lidem, že se postí?
– Pokud jde o nařízené posty naší Církve, středeční, páteční, 40 denní půst atd., pak je to nutné, protože se jedná o vyznání víry. Jiné posty, a to ty, které se konají z askeze, z lásky ke Kristu nebo proto, aby naše modlitba byla vyslyšena v reakci na naši žádost, se však musí konat tajně.Pokračovat ve čtení →
